🐈‍⬛ 12 úhlů pohledu

Jak kocour sežral dvě berušky a půl hodiny krkal tečky

Sežral dvě — ne tři, ne jednu — dvě — přesně — 14 teček
a trvalo to půl hodiny — 30 minut — přesně.
Jak to přišlo, tak to přestalo.
Ráz na ráz.

Chňap a hlt a chlamst — nebo něco takového
a nakonec — mlask, mlask — dvakrát — přesně.

Žily byly dvě berušky, každá sedm teček měla,
když uviděl je jeden kocour, byla to mela.
Aspoň pro ně.
Po 14 tečkách v jednom mžiku zem se slehla.
Rozhodně aspoň kocour se svými útrobami.

Ale ta myš, vždycky zvědavá byla.
Odmalička chodívala
a kde mohla se vyptávala:
kde se tečky na beruškách vzaly?
K čemu je mají?
Proč si radši nevytvoří pravé maskování?

A ta přesná matika..
Kdo vlastně z těch, co s nimi přijdou do styku,
takhle přesně počítá?

No a toho dne — náhle — se to stalo
a myš svou odpověď měla.

Kocour mlaskl a pak znovu
a hned na to začalo to.
Půl hodiny a bylo to zaznamenáno — přesně.

Kocour krkal tečky a dokončoval věty!
Někdy celé souvětí!!
Jenomže tím zároveň skákal lidem do řeči,
tím že za ně dokončoval, co nedokončili.

Skočil všem do řeči koncem věty

ale vždycky o něco málo

někdy i o docela dost

dřív, než měla věta původně skončit

nebo — než původně věta skončit měla.

A celou půlhodinu nemohl tenkrát nikdo nic
ne — dokončit.
Nešlo to.

Každému dřív.

Než se k tomu dostal.

Všem kocour větu ukončil.

Hned.

Kocour se tomu smál,
ale krkal dál.
A krkal, dokud neskončil.

Představte si to:
Skončil větu a pak skončil krkat.
A lidé zase začali moct své věty ukončovat sami.
Hned.

Jenomže, jak se to tak občas stává,
přestože nikdo nevěděl co,
každý věděl,
že něco nebylo stejné.

A to, co jednou není stejné dnes,
to není jednou stejné nikdy.

Jen nedokončené věty bývají všechny stejné.
Jednou, dnes i zítra.

Berušky mají na sobě nedokončené konce vět.
Věci, které jsou nespolknuté.

Kocour to nevěděl — a dvě spolknul.
Spolknuté konce ale vykrkal zpátky
a lidé se naučili,
že všechno se spolknout nedá.
A že tečka je někdy silnější, než celá věta.

Kocour se nažral a myš i věty zůstaly celé.
Díky bohu za to.
Štěstí dvou berušek se vrátilo zpátky.

Ale všimly si toho jen kocour a malá myš.
A ani jeden neříkali nic.

KONEC