Jak kocour sežral dvě berušky a půl hodiny krkal tečky.
Sežral dvě – ne tři, ne jednu – dvě – přesně –14 teček a trvalo to půl hodiny – 30 minut – přesně. Jak to přišlo tak to přestalo. Ráz na ráz.
Chňap a hlt a chlamst – nebo něco takového a nakonec – mlask, mlask – dvakrát – přesně.
Žily byly dvě berušky, každá sedm teček měla, když uviděl je jeden kocour byla to mela. Aspoň pro ně.
Po 14ti tečkách v jednom mžiku zem se slehla. Rozhodně aspoň kocour se svými útrobami.
Ale ta myš, vždycky zvědavá byla. Odmalička chodívala a kde mohla se vyptávala, kde se tečky na beruškách vzaly? K čemu je maji? Proč si radši nevytvoří pravý maskování? A ta přesná matika.. Kdo vlastně z těch, co s nimi přijdou do styku, takhle přesně počítá?
No a toho dne, náhle, se to stalo a myš svou odpověď měla.
Kocour mlaskl a pak znovu a hned na to začalo to. Půl hodiny a bylo to zaznamenáno – přesně. Kocour krkal tečky a dokončoval věty, někdy celé souvětí!!
Jenomže tím zároveň skákal lidem do řeči, tím že za ně dokončoval, co nedokončili. Skočil všem do řeči koncem věty, ale vždycky o něco málo, někdy i o docela dost, dřív, než měla věta původně skončit nebo – než původně věta skončit měla.
A celou půlhodinu nemohl tenkrát nikdo nic nedokončit. Nešlo to. Každému dřív, než se k tomu dostal, všem kocour větu ukončil. Hned.
Kocour se tomu smál, ale krkal dál. A krkal, dokud neskončil.
Představte si to: Skončil větu a pak skončil krkat.
A lidé zase začali moct své věty ukončovat sami. Hned.
Jenže, jak se to tak občas stává, přestože nikdo nevěděl co, každý věděl, že něco nebylo stejné. A to, co jednou není stejné dnes, to není jednou stejné nikdy. Jen nedokončené věty bývají všechny stejné. Jednou, dnes i zítra.
Berušky mají na sobě nedokončené konce vět. Věci, které jsou nespolknuté. Kocour to nevěděl – a dvě spolknul. Spolknuté konce ale vykrkal zpátky a lide se naučili, že všechno se spolknout nedá. A že tečka je někdy silnější, než celá věta.
Kocour se nažral a myš i věty zůstali celé. Díky bohu za to. Štěstí dvou berušek se vrátilo zpátky.
Ale všimly si toho jen kocour a malá myš. A ani jeden neříkali nic.