Dvě verze stejného klíče – poetická a diagnostická.
—
Tohle není diagnostická tabulka.
Tohle je návod, jak číst myší.
—
Myš neměří správnost. Neměří hloubku. Myš přiřazuje.
V každé odpovědi na tři jednoduché otázky (Smysl, Zaujetí, Aplikace) hledá jádro – způsob, jakým se mluvčí napojil na příběh.
—
Jádro: Hledá rozpor, paradox, místo, kde svět přestal dávat smysl.
Myš poznamená: „Zde se někdo nespokojil s vysvětlením. Zde někdo potřeboval, aby svět byl důsledně nedůsledný.“
Stopa v odpovědi: Důraz na nesmysl, na zhroucení pravidel, na absurditu systému.
Jádro: Slyší slovo, větu, rytmus. Forma je obsah.
Myš poznamená: „Zde někdo nerozlišuje mezi tím, co se říká, a jak se to říká. Pro něj je způsob vyjádření tím nejvyšším sdělením.“
Stopa v odpovědi: Citace konkrétní formulace, analýza rytmu, hříčka, zvukomalba.
Jádro: Vidí propast mezi záměrem a výsledkem, mezi pózou a skutečností.
Myš poznamená: „Zde někdo ví, že věci nejsou tím, čím se zdají. A dělá mu dobře, že to ví dřív než ostatní.“
Stopa v odpovědi: Odhalení pokrytectví, trapnosti, sebeklamu. Lehký sarkasmus, hořký úsměv.
Jádro: Hledá univerzální pravdu, podstatu bytí, smysl za smyslem.
Myš poznamená: „Zde někdo neodpovídá na otázku. Odpovídá na otázku, která je za otázkou. A možná ani to ne.“
Stopa v odpovědi: Obecná pravda, metafyzický tón, důraz na podstatu, ne na děj.
Jádro: Spojuje nespojitelné. Myslí v obrazech, ne v argumentech.
Myš poznamená: „Zde někdo neinterpretuje. Zde někdo nechá příběh, aby se v něm rozléval. A pak zapíše, co vyplavalo.“
Stopa v odpovědi: Bizarní spojení, snová logika, obraz bez vysvětlení. Krása, která se nehodí.
Jádro: Ptá se jednoduše. Odpovídá přímo. Nepřidává.
Myš poznamená: „Zde někdo nepotřebuje být chytrý. Potřebuje být pravdivý. A to je mnohem těžší.“
Stopa v odpovědi: Přímočará morálka, jednoduchá emoce, čistý dojem bez racionalizace.
Jádro: Projekce vlastního prožitku. Příběh je záminka k sebepoznání.
Myš poznamená: „Zde někdo nereflektuje pohádku. Reflektuje sebe skrze pohádku. A je ochoten to přiznat.“
Stopa v odpovědi: Osobní zkušenost, emoce, vzpomínka. „Cítím…“, „Dotklo se mě…“, „Připomnělo mi to…“
Jádro: Drží se faktů. Děj je děj. Není třeba hledat skryté významy.
Myš poznamená: „Zde někdo důvěřuje tomu, co je napsáno. Ne proto, že by byl naivní. Protože ví, že pod povrchem často nic není.“
Stopa v odpovědi: Převyprávění děje, konstatování faktů, odpor k interpretaci.
Jádro: Hledá vzorce. Přirovnává k něčemu, co už zná.
Myš poznamená: „Zde někdo věří, že nic není nové pod sluncem. Každý příběh už byl vyprávěn – jen v jiném převleku.“
Stopa v odpovědi: Odkaz na jiný příběh, mýtus, archetyp, historickou paralelu.
Jádro: Myšlení skrz osobní asociace, nečekané souvislosti.
Myš poznamená: „Zde někdo nemyslí lineárně. Myslí síťově. Každé slovo je uzel, každá věta spouští deset dalších.“
Stopa v odpovědi: Řetěz asociací, odbočky, osobní příhody, skokové myšlení.
Jádro: Vše je symbolem něčeho většího. Nic není jen to, co je.
Myš poznamená: „Zde někdo čte pohádku jako šifru. Každé zvíře, každý předmět, každý pohyb je klíčem k něčemu, co není vysloveno.“
Stopa v odpovědi: Dekódování symbolů, hledání skrytého významu, převod obrazu do abstrakce.
Jádro: Vidí přehnané, karikující, temně komické. Smích, který škrábe.
Myš poznamená: „Zde někdo ví, že tragédie a komedie jsou sestry. A že nejlepší způsob, jak mluvit o bolesti, je udělat z ní cirkus.“
Stopa v odpovědi: Důraz na přehnanost, trapnost, černý humor, karikaturu.
—
Myš nesoudí. Myš neříká, který úhel je lepší. Myš počítá.
—
1. SEPÍŠE VŠECHNY ODPOVĚDI.
Tři otázky. Každý člen týmu. Anonymně.
2. KE KAŽDÉ ODPOVĚDI PŘIŘADÍ JEDEN ÚHEL.
Nejvýstižnější. Ne jediný – nejvýraznější.
3. SPOČÍTÁ, KOLIKRÁT SE KTERÝ ÚHEL OBJEVIL.
A najednou není pohádka o zvířatech. Je o týmu.
4. IDENTIFIKUJE VZORY.
PŘETÍŽENÉ ÚHLY — Tým se dívá pořád stejně. Má klapky na očích. Co vidí, vidí dobře. Co nevidí, neexistuje.
DEFICIENTNÍ ÚHLY — Slepá místa. Perspektivy, které tým nepoužívá, i když by je nutně potřeboval.
VYVÁŽENÉ ÚHLY — Zdravé jádro. Odtud se dá stavět most.
5. NAVRHNE AKCI.
Přetíženým dá úkol myslet jinak. (Ironik ať jeden den hledá jen poezii.)
Deficitní pošle na povinný výlet. (Celý týden mluvit v metaforách.)
Vy vážené použije jako tlumočníky. (Ať přeloží problém z přetíženého jazyka do deficitního.)
—
Myš nechce být chytrá. Myš nechce být užitečná. Myš jen zapisuje.
Ale když zapisuje dost dlouho a dost pozorně, začne v zápiscích vidět věci, které nikdo jiný nevidí.
Ne proto, že by měla lepší oči. Protože se dívá jinam.
—
Toto je klíč k úhlům.
Není to tabulka. Není to návod.
Je to myš, která se dívá.
—
„Chceš myš?“
Tato tabulka slouží k analýze přirozených kognitivních preferencí na základě odpovědí na 3 univerzální otázky po přečtení/zaslechnutí pohádky.
Q1 (Smysl): "Co je podle vás hlavní pointa nebo sdělení tohoto příběhu?"
Q2 (Zaujetí): "Která konkrétní věta, obraz nebo moment vás nejvíc zaujal/a a PROČ?"
Q3 (Aplikace): "Kdyby tento příběh byl návodem nebo radou, co by vám radil dělat (nebo nedělat) ve vašem pracovním/projektovém životě?"
Jádro: Vidí rozpor mezi očekávanou logikou a absurdní realitou. Hledá nesmysly.
Q1 (Smysl): Odpoví odhalením rozporu, paradoxu nebo nesmyslu.
Příklad: "Že svět nedává smysl a snažit se ho dělat logickým je marné."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho moment největší absurdity nebo rozbití pravidel.
Příklad: "Nejvíc mě zaujalo, že kocour krká tečky, protože je to dokonalý nesmysl."
Q3 (Aplikace): Poradí přestat hledat smysl, přijmout chaos nebo záměrně jednat nelogicky.
Příklad: "Radil by nedělat věci jen proto, že 'se to tak dělá', pokud to nedává smysl."
Jádro: Soustředí se na formu, zvuk, dvojznačnost a strukturu jazyka samotného.
Q1 (Smysl): Odpoví analýzou jazyka, slovního spojení nebo narativní struktury.
Příklad: "Pointa je v té otázce 'Chceš myš?'. Je to jazyková past, otevírá mnoho významů."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho konkrétní formulace, rytmus nebo slovní hříčka.
Příklad: "Zaujala mě věta 'půl hodiny krkal tečky' – ten rytmus a konkrétnost času."
Q3 (Aplikace): Poradí pečlivě volit slova, hrát si s formulacemi nebo naslouchat skrytým významům.
Příklad: "Radil by si všímat, jaké slovo zvolíme jako první, když něco popisujeme."
Jádro: Vidí rozpor mezi záměrem a výsledkem, mezi tím, co se říká a co se děje. Smysl pro hořký/sarkastický humor.
Q1 (Smysl): Odpoví odhalením pokrytectví, paradoktu nebo trapnosti.
Příklad: "Že to, co má být řešením (políbit žábu), vytvoří úplně jiný problém (tygra)."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho moment největší ironie nebo trapné situace.
Příklad: "Nejvíc mě pobavilo, že páv přepočítává oka, když se na něj nikdo nedívá – to je dokonalá sebeklam."
Q3 (Aplikace): Poradí nebrat se příliš vážně, ptát se 'co kdyby opak byl pravdou' nebo zkoumat skryté motivy.
Příklad: "Radil by se při každém rozhodnutí zeptat: 'A co když to dopadne přesně naopak, než chceme?'"
Jádro: Hledá univerzální pravdy, klade otázky po smyslu, hodnotě, podstatě bytí.
Q1 (Smysl): Odpoví obecnou, univerzální pravdou nebo hlubokou otázkou.
Příklad: "Ptá se, co to znamená 'být' a jak se naše přání stávají realitou."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho moment, který otevírá metafyzickou nebo etickou otázku.
Příklad: "Zaujala mě myš, co se ptá 'Chceš myš?', protože to je čistá existenciální otázka volby."
Q3 (Aplikace): Poradí klást základní otázky, zastavit se a reflektovat 'proč to vlastně děláme'.
Příklad: "Radil by se vždy nejdřív zeptat: 'Jaký je smysl toho, co děláme? Je to opravdu důležité?'"
Jádro: Propojuje zdánlivě nesouvisející koncepty, myslí v obrazech, snech, metaforách.
Q1 (Smysl): Odpoví podivným, obrazným nebo snovým spojením.
Příklad: "Že realita je jako sen, kde zvířata nesou naše nepřiznané myšlenky."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho nejbizarnější, nejvíce snový nebo obrazný moment.
Příklad: "Nejvíc mě zaujalo, že slon nese v chobotu třešně, co nikdy nedozrají – to je krásný, smutný obraz."
Q3 (Aplikace): Poradí spojovat nespojitelné, kreslit myšlenkové mapy nebo pracovat s metafou.
Příklad: "Radil by při brainstormu zakázat logiku a nechat pracovat pouze asociace a sny."
Jádro: Vidí věci přímočaře, jednoduše, bez předsudků. Klade zdánlivě naivní, ale provokativní otázky.
Q1 (Smysl): Odpoví jednoduchou, přímočarou morálkou nebo poučením.
Příklad: "Že máme poslouchat a všímat si maličkostí, které ostatní přehlížejí."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho jednoduchý, lidský nebo emocionálně čistý moment.
Příklad: "Nejvíc mě dojal okamžik, kdy vlk věnuje pandě svůj zrzavý chlup. To je tak čisté."
Q3 (Aplikace): Poradí ptát se na jednoduché otázky ('proč?', 'jak?'), nedělat zbytečné komplikace.
Příklad: "Radil by se vždy zeptat: 'Jak by to udělalo dítě?'"
Jádro: Projekce vlastních pocitů a zkušeností. Vidí příběh skrz vlastní emoce a vnitřní stavy.
Q1 (Smysl): Odpoví popisem vnitřního stavu, emocí nebo osobní zkušenosti, kterou příběh vyvolal.
Příklad: "Cítím z toho smutek z osamění a touhu po pochopení."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho moment, který rezonuje s jeho vlastním vnitřním pocitem nebo vzpomínkou.
Příklad: "Nejvíc se mě dotklo, když pavouk říká 'když to visí, ještě to může být'. Tak se často cítím."
Q3 (Aplikace): Poradí zpomalit, naslouchat vlastnímu vnitřnímu hlasu, reflektovat pocity před akcí.
Příklad: "Radil by si před každým rozhodnutím dát minutu ticha a zeptat se sám sebe, co k tomu skutečně cítím."
Jádro: Literální, faktické čtení. Soustředí se na děj, fakta, popis toho, "co se stalo".
Q1 (Smysl): Odpoví převyprávěním děje nebo konstatováním faktů.
Příklad: "Pohádka vypráví o myši, která si všímá podivných věcí a pak se zeptá 'Chceš myš?'."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho klíčová dějová pointa nebo jasně popsaná situace.
Příklad: "Nejvíc mě zaujalo, že kocour sežral berušky a krkal tečky. To je jasný a vtipný děj."
Q3 (Aplikace): Poradí držet se faktů, popsat situaci jasně a bez interpretace, jednat podle toho, 'co je'.
Příklad: "Radil by nejdřív sepsat všechny známé fakta o problému, než začneme spekulovat."
Jádro: Hledá vzory, paralely, archetypy a vztahy k širším kulturním nebo historickým kontextům.
Q1 (Smysl): Odpoví přirovnáním k jinému příběhu, archetypu nebo kulturnímu jevu.
Příklad: "To je jako mýtus o Sisyfovi – neustále dokola, bez naděje na změnu."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho moment, který připomíná univerzální archetyp nebo kulturní symbol.
Příklad: "Zaujal mě pavouk jako archetyp tvůrce/strůjce sítí a pastí, to je starý symbol."
Q3 (Aplikace): Poradí hledat podobné případy v historii, používat analogie nebo se ptát 'jak to řešili jinde/jindy'.
Příklad: "Radil by se podívat, jestli podobný problém neměli v jiném oddělení nebo firmě, a poučit se z toho."
Jádro: Myšlení skrz rychlé, nečekané asociace a osobní spojení. Spojuje prvky příběhu s vlastními myšlenkami.
Q1 (Smysl): Odpoví řetězem asociací nebo osobních připomínek.
Příklad: "Mě to připomíná, jak jsem jednou... a tak si myslím, že jde o to, že..."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho detail, který v něm vyvolal silnou osobní asociaci.
Příklad: "Nejvíc mě zaujal ten lemur, co se díval, kde nic nebylo. Připomnělo mi to našeho kolegu, když..."
Q3 (Aplikace): Poradí brainstormovat bez cenzury, psát myšlenkové mapy nebo se nechat vést prvními nápady.
Příklad: "Radil by při hledání řešení napsat prvních 10 slov, co vás napadnou, a teprve pak je analyzovat."
Jádro: Chápe prvky příběhu jako symboly pro něco jiného, většího. Hledá skryté vrstvy významu.
Q1 (Smysl): Odpoví dešifrováním symboliky a metafor.
Příklad: "Myš není myš. Je to metafora pro pozornost nebo pro skrytou příležitost."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho nejvýraznější symbol nebo metafora.
Příklad: "Nejvíc mě zaujalo vejce s nápisem 'Zákaz kouření'. To je skvělá metafora pro zrození něčeho zakázaného."
Q3 (Aplikace): Poradí překládat problémy do symbolické řeči, kreslit je jako diagramy nebo hledat, 'co to zastupuje'.
Příklad: "Radil by si problém nakreslit jako symbol nebo znak a pak se ptát, co ten znak znamená."
Jádro: Vidí přehnanou, karikující, až děsivou komiku. Směs směšného a znepokojivého.
Q1 (Smysl): Odpoví zdůrazněním přehnaného, karikujícího nebo temně komického prvku.
Příklad: "Že svět je jeden velký, trapný vtip, kde se pořád dokola dělají stejné hloupé chyby."
Q2 (Zaujetí): Zaujme ho nejvíce přehnaný, trapný nebo temně komický moment.
Příklad: "Nejvíc mě pobavilo, že panda řve 'Jsem barevnější než dalmatin!' – to je tak přehnané a trapné, že je to skvělé."
Q3 (Aplikace): Poradí přehánět problémy do absurdna, aby se ukázala jejich podstata, nebo se na ně dívat jako na špatnou komedii.
Příklad: "Radil by si představit, že náš problém je scénář pro špatný komiks, a napsat k němu tři nejtrapnější pointy."
Tato tabulka je tvůj diagnostický stroj. S ní může kdokoli analyzovat tým a předepsat cílenou "kognitivní fyzioterapii". Není potřeba rozumět psychologii – stačí postupovat podle tohoto klíče.
Ty jsi myš. Sedíš, posloucháš, zapisuješ. Nehodnotíš, kdo má pravdu — mapuješ, jak tým myslí.
Důležité před začátkem:
Klíč k úhlům máš vždy k dispozici — rozbal ho níže kdykoli potřebuješ.